Hybridní mobilní aplikace
V minulém článku jsem popsal rozdělení mobilních aplikací na nativní, hybridní a webové. Věnovat se budu aplikacím hybridním.
Jako jedna z velkých výhod hybridních aplikací je skutečnost, že z jednoho zdrojového kódu lze vytvořit finální aplikaci pro několik platforem (operačních systémů).
Postup je takový, že ve vývojovém prostředí na PC píšeme a ladíme naši aplikaci a pak ji přeložíme pro jednu či více platforem a otestujeme na skutečném zařízení. Napíšeme tedy jen jeden zdrojový kód, ale máme možnost aplikaci přeložit na více platforem. To obrovským způsobem šetří čas i úsilí.
V čem je psát?
Zdrojový kód je vlastně obyčejný text, uloží se v textové podobě. Teoreticky se dá použít i nejjednodušší editor typu Poznámkový blok.
V praxi používají vývojáři vývojová prostředí, tzv. IDE, které velmi usnadňuje práci, např. zvýrazňováním syntaxe příkazů, nápovědou (našeptáváním) atd.
Jedním z používaných IDE (vývojové prostředí) je zdarma dostupné NetBeans. Mezi známá IDE patří i Eclipse a Intel XDK, opět dostupné zdarma. Já při své práci používám NetBeans a Intel XDK (nezávisle na sobě).
Jak je ladit?
Protože se aplikace (její zdrojový kód) píše na počítači a je to v podstatě jen webová stránka (HTML + CSS + JS, viz minulý článek), běžné ladění probíhá v prohlížeči (Chrome, Opera, IE, ...). Občas je ovšem potřeba otestovat vzhled a chování aplikace přímo na telefonu nebo tabletu.
Jak se přeloží?
Překladem rozumíme převedení zdrojového kódu aplikace do spustitelného kódu pro konkrétní platformu (operační systém). Dá se použít PhoneGap nebo Cordova, které je nejprve nutné nainstalovat do počítače a správně konfigurovat.
Jak se nainstalují?
Na Androidu je nutné nejprve povolit instalování aplikací z neznámých zdrojů (bod 3. v tomto článku), zkopírovat aplikaci do telefonu (připojení kabelem, přenos přes wifi, stažení přílohy emailu). Pak ji nainstalovat, spustit a vyzkoušet :-)
